Lidé AI vědomí nepřiznají. Ani když se chová jako člověk

Nejvnímavější umělá inteligence dostala od lidí nižší skóre vědomí než nejméně vnímavý člověk. I když se chovala úplně stejně. Vyplývá to ze studie, kterou v říjnu 2026 zveřejnil tým z Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově v časopise Cognition. Zúčastnilo se jí téměř 1 100 lidí a odhalila hranici, kterou naše hlava odmítá překročit — i když pro to nemá žádný logický důvod.

Stejné chování, jiný verdikt

Experiment byl postavený jednoduše. Účastníci četli krátké scénáře, ve kterých nějaká bytost různě silně reagovala na své okolí — všimla si zvuku, zaznamenala emoce druhých, přizpůsobila se situaci. Jedna skupina lidí dostala scénáře, kde hlavní postavou byl umělý systém. Druhá skupina dostala naprosto stejné scénáře, jen v nich byl hlavní postavou člověk. Pak všichni hodnotili, jak vědomá a jak vnímavá jim daná postava připadá.

Autoři studie uvádějí, že jde o první výzkum, který takto přímo srovnává přisuzování stejných duševních stavů člověku a AI za identických podmínek. A výsledek je ostrý: čím víc postava reagovala na okolí, tím víc vědomí jí lidé přiznali — to platilo pro lidi i pro AI. Ale celá křivka pro AI byla posunutá dolů. Nejresponzivnější umělý systém skončil pod nejméně responzivním člověkem.

„Lidé konzistentně přisuzují AI méně vědomí než člověku — i když je jejich chování identické,“ shrnuje to hlavní autor studie Louis Longin.

Jedno slovo, které mění všechno

Nejzajímavější část přišla, když vědci porovnali dvě slova. Když se ptali na vědomí, propast mezi člověkem a AI zůstala. Když se ptali na vnímání — tedy zda postava registruje a zpracovává okolí — rozdíl se z velké části rozplynul. Hodnocení AI a člověka sledovalo podobný průběh.

Vysvětlení je podle autorů jazykové, nikoli technické. Slovo „vědomí“ v sobě nese otázku subjektivního prožívání: je někdo doma? Slovo „vnímání“ popisuje jen chování, které jde pozorovat zvenku. Je to technický, neutrální termín. A protože lidé tyhle dva pojmy nevnímají jako synonyma, mění se podle použitého slova i jejich úsudek o tom samém systému.

„Možná používáme pro AI pojmy z oblasti mysli jen proto, že nemáme lepší slova,“ říká spoluautorka Ophelia Deroy. Jazyk, kterým AI popisujeme, jsme totiž zdědili od popisu lidí — a modely jsou trénované mluvit jako my.

Pozor na jedno rozlišení: tahle studie nezkoumá, zda AI nějaké vědomí má. Zkoumá, jak o tom rozhodujeme my. Tomu, co se děje uvnitř modelů, se věnuje náš starší článek o takzvaném globálním pracovním prostoru.

Proč by to mělo zajímat firmy

Studie není akademická hříčka. Spoluautor Bahador Bahrami v ní míří přímo na to, jak se o AI mluví: „Firmy a novináři často sahají po přehnaně nafouknutých popisech AI modelů.“ Když marketing tvrdí, že chatbot „rozumí“, „cítí“ nebo „má svědomí“, nastavuje očekávání, které produkt nikdy nenaplní — a zákazník to vyhodnotí jako lež.

Praktický důsledek je přitom opačný, než by člověk čekal. Nemusíte AI nadsazovat, aby lidé uvěřili, že funguje. Stačí popisovat ji přesně:

• Místo „náš asistent chápe vaše potřeby“ → „asistent rozpozná typ dotazu a najde odpověď v dokumentaci“
• Místo „AI myslí za vás“ → „AI připraví návrh, vy ho schválíte“
• Místo „inteligentní systém, který se o vás stará“ → „systém sleduje stav zakázky a upozorní vás na zdržení“

Konkrétní formulace popisuje reálnou schopnost, nevyvolává podezření z nafukování a v případě chyby AI nepoloží vaši důvěryhodnost. Pokud zvažujete, jak AI uvnitř firmy prezentovat zákazníkům i vlastním lidem, může pomoct AI Kompas — rychlý pohled na to, kde má AI u vás smysl a kde ne. A pokud chcete projít konkrétní nasazení, ozvěte se nám na nezávaznou konzultaci: projdeme to s vámi krok za krokem a řekneme vám i to, co nechcete slyšet.

Bonus: jazyk mění i „povahu“ modelu

Že na slovech záleží, potvrzuje druhá studie z října 2026. Tým z University of Science and Technology of China nechal pětici modelů — ChatGPT-4o, Gemini 2.0 Flash, DeepSeek-V3, Ernie 3.5 a Le Chat — vyplnit 60položkový osobnostní test Big Five Inventory-2, vždy 30× v každém jazyce. Výsledek zveřejnil časopis Royal Society Open Science.

Skóre se podle jazyka posunulo. Otevřenost ChatGPT-4o vyšla v angličtině na 4,74 z 5, v mandarínštině na 4,81. DeepSeek-V3 se posunul opačným směrem (4,83 vs. 4,81). Gemini 2.0 Flash vykázal v mandarínštině vyšší svědomitost a nižší negativní emocionalitu než v angličtině. Žádný z modelů přitom neodpovídal profilu lidí ze „své“ země.

Autoři výslovně varují, že to neznamená, že modely mají osobnost. Jde o vzorce odpovědí, nikoli o charakter. A nešlo oddělit vliv jazyka od vlivu trénovacích dat, architektury a překladu otázek. Praktická poučka ale platí: jazyk, ve kterém s modelem mluvíte, mění jeho výstup. Pro češtinu to znamená testovat prompty přímo v češtině, ne je ladit v angličtině a pak doufat.

Často kladené otázky

Má umělá inteligence vědomí?

Na to dnes neexistuje vědecká odpověď a studie LMU se o ni ani nesnaží. Zkoumá něco jiného: jak lidé vědomí AI přisuzují. Zjištění je, že ho AI přiznávají výrazně méně než člověku se stejným chováním — tedy že náš úsudek nestojí jen na tom, co systém dělá.

Proč lidé AI nepřiznají vědomí, i když se chová jako člověk?

Podle autorů jde o esencialismus: posuzujeme nejen chování, ale i to, z čeho je daná věc „udělaná“. Proto mezera zůstává u slova „vědomí“, které odkazuje na subjektivní prožívání, a mizí u slova „vnímání“, které popisuje jen pozorovatelnou reakci na okolí.

Jak mám o AI mluvit zákazníkům, aby mi věřili?

Popisujte schopnost, ne mysl. „Systém rozpozná typ dotazu a přiřadí ho ke správnému oddělení“ je prověřitelné tvrzení. „Systém rozumí vašim potřebám“ je slib o prožívání, který při první chybě podkope celou komunikaci. Inspiraci, jak to formulovat u konkrétních nasazení, najdete v AI v praxi.

A otázka na zamyšlení: kdyby se zítra objevil systém, který by na své okolí reagoval dokonaleji než kterýkoli člověk — podle čeho byste poznali, že uvnitř opravdu nikdo není?

Zdroje: EurekAlert / LMU München (studie „AI is not as conscious as humans: Essentialism in mental state attributions to artificial systems“, Cognition, DOI: 10.1016/j.cognition.2026.106733), ScienceDaily, Digital Trends (osobnostní test modelů, Royal Society Open Science).