Umělá inteligence dokáže navrhnout zcela nový materiál za měsíce místo desítek let. Nejlepším důkazem je magnet, který se obejde bez vzácných zemin — surovin, na nichž dnes stojí elektromobily, větrné turbíny i drobná sluchátka, a jejichž těžbu z velké části ovládá jediná země. A rok 2026 ukazuje, že tenhle přístup přestává být kuriozitou z laboratoře a mění se ve strategii, do které investují i vlády.

Proč jsou vzácné zeminy noční můrou evropské výroby

Permanentní magnety jsou skryté srdce moderní techniky. Najdete je v motorech elektromobilů, generátorech větrných turbín, robotech, dronech i v pevných discích. Naprostá většina těch nejsilnějších je postavena na vzácných zeminách, jako jsou neodym a dysprosium.

Potíž není v tom, že by byly doslova vzácné — problém je, kde se těží a zpracovávají. Většinu světové produkce ovládá Čína. Evropská poptávka po těchto kovech má podle deníku Financial Times do roku 2030 vzrůst až pětinásobně. Když k tomu přidáte rostoucí geopolitické napětí a exportní omezení, závislost na jediném dodavateli se mění v obchodní riziko první kategorie. Právě proto vstoupil v EU v platnost Akt o kritických surovinách, který má tuhle závislost snížit.

Svatým grálem ale není najít nový důl. Je to navrhnout magnet, který vzácné zeminy vůbec nepotřebuje.

Jak AI zkrátila hledání z desetiletí na měsíce

Přesně o to se pokusil londýnský startup Materials Nexus — a povedlo se. Jeho algoritmus strojového učení prošel a vyhodnotil přes 100 milionů možných kombinací prvků a hledal takové složení, které by dalo funkční magnet bez vzácných zemin. Vítězný recept dostal jméno MagNex.

Nejpozoruhodnější na celém příběhu je rychlost. Tradičně se nové materiály objevovaly metodou pokus–omyl po celá desetiletí. MagNex byl navržen, vyroben a otestován za pouhé tři měsíce. Profesor Iain Todd z University of Sheffield, který se na jeho syntéze podílel, mluví o „ohromující rychlosti“. Podle tvůrců navíc může být MagNex levnější a uhlíkově šetrnější než dnešní magnety ze vzácných zemin.

Princip je snadný na pochopení, i když ne na provedení: místo aby chemici fyzicky míchali tisíce vzorků v laboratoři, otestuje AI miliony variant virtuálně a lidem předloží jen tu hrstku nejnadějnějších. Skutečnou výrobu a měření pak dělá člověk — ale na zlomku původního počtu pokusů.

Rok 2026: k AI se přidávají národní laboratoře

Co bylo před pár lety odvážným experimentem jednoho startupu, se dnes stává oficiální strategií. V červnu 2026 představil vědec Prashant Singh z americké Ames National Laboratory „AI řízenou cestovní mapu“ pro návrh budoucích permanentních magnetů. Kombinuje fyzikální modelování, vysokorychlostní simulace a AI, která umí uvažovat nad tím, proč se materiál chová tak, jak se chová.

Práce spadá pod takzvanou Genesis Mission amerického ministerstva energetiky — iniciativu, která spojuje národní laboratoře, univerzity i průmysl s cílem využít AI k vědeckým průlomům v energetice a národní bezpečnosti. Jinými slovy: hledání materiálů pomocí AI se stalo otázkou strategické nezávislosti, ne jen akademickou zajímavostí.

Realita: zázrak na počkání to (zatím) není

Aby byl obrázek úplný — a poctivý — patří sem i střízlivý dovětek. Část odborníků upozorňuje, že tyhle výsledky jsou spíš urychlovačem výzkumu než hotovou revolucí. Navrhnout slibný materiál v počítači je jedna věc; vyrobit ho ve velkém, za rozumnou cenu a se stabilní kvalitou je věc druhá. Ames Lab navíc zatím nepředstavila konkrétní hotový magnet, ale metodiku, jak se k němu rychleji dopracovat.

To ale nijak nesnižuje hlavní poselství. I kdyby AI „jen“ zkrátila desetiletí výzkumu na roky, jde o obrovský posun v odvětví, kde se pokrok tradičně měřil na generace.

Co si z toho může odnést česká firma

Málokterá firma bude navrhovat magnety. Ale princip za tím příběhem je univerzální a platí i pro úplně obyčejný byznys: AI umí projít obrovský prostor možností a předložit člověku jen tu nejlepší hrstku — ať už jde o materiály, cenové scénáře, varianty výrobního postupu nebo texty inzerátů. Nejde tedy jen o chatboty a generování obrázků. Tam, kde by lidský tým testoval možnosti celé týdny, umí AI zúžit výběr na hodiny.

Přemýšlíte, kde by mohla zrychlit rozhodování nebo vývoj právě u vás? V Praxio se na to díváme střízlivě — projdeme to s vámi krok za krokem a řekneme vám i to, co nechcete slyšet, včetně toho, kde se AI nasazovat zatím nevyplatí. Úvodní konzultace je nezávazná a zdarma.

Často kladené otázky

Co jsou vzácné zeminy a proč na nich záleží?

Vzácné zeminy jsou skupinou 17 kovů (například neodym či dysprosium), které jsou klíčové pro silné permanentní magnety v elektromotorech, větrných turbínách nebo elektronice. Kritické jsou proto, že jejich těžbu a zpracování dnes z velké části ovládá Čína — což z nich dělá geopolitické a dodavatelské riziko.

Dokáže AI opravdu vynalézt nový materiál?

AI sama nový materiál „nevynalezne“ v úplném slova smyslu, ale dramaticky zrychlí jeho hledání. Otestuje miliony teoretických kombinací prvků virtuálně a lidským vědcům předloží ty nejnadějnější k reálné výrobě a ověření. Startup Materials Nexus takto navrhl magnet MagNex za tři měsíce místo obvyklých desetiletí.

Znamená to, že vzácné zeminy brzy nebudeme potřebovat?

Zatím ne. Jde o slibné první kroky, ne o hotovou náhradu dnešních magnetů. Cesta od návrhu v počítači k levné velkovýrobě je dlouhá. Přesto by tento přístup mohl během let výrazně snížit závislost Evropy na dovozu kritických surovin.

Zdroje: The Next Web — UK startup uses AI to discover new rare earth-free magnet for EVs; Ames National Laboratory — AI-driven roadmap for future permanent magnet design; TechXplore (červen 2026).