Když Vesuv 24. srpna roku 79 pohřbil Herkulaneum pod stovkami stupňů horké pyroklastické sopečné masy, zničil prakticky celé město. Ale jeden poklad paradoxně zachoval — soukromou knihovnu s téměř 800 svitky papyru, které sopečný žár proměnil v křehké uhlíky. Po staletí byly považovány za nečitelné. Stačil dotek a rozpadly se na prach.

V roce 2026 ale vědci a programátoři po celém světě poprvé v historii doslova čtou nové texty z antického světa. Bez rozbalování. Bez fyzického kontaktu. Pomocí umělé inteligence.

Jak vůbec lze přečíst svitek, který se nedá rozbalit?

Princip je geniální. Svitky se nejprve naskenují v urychlovači částic Diamond Light Source v Anglii pomocí rentgenové mikrotomografie s rozlišením kolem 4–8 mikrometrů. Vznikne 3D model každé vrstvy papyru — jakoby tisíce mikroskopických „řezů“ skrz svinutý válec.

Pak nastupuje AI. Konvoluční neuronové sítě (model na bázi architektury TimeSformer) hledají v každé vrstvě stopy uhlíkového inkoustu, který byl použit před 2000 lety. Problém je, že tento inkoust má v rentgenovém snímku téměř stejnou hustotu jako papyrus. Lidským okem ho rozeznat nelze. AI ale dokáže detekovat nepatrné textury na povrchu, kde inkoust změnil strukturu papíru — a podle nich rekonstruovat originální písmo.

První slovo: „purpur“

Průlom přišel v roce 2023, kdy student Luke Farritor z Nebrasky našel v naskenovaných datech první rozpoznatelné řecké slovo: ΠΟΡΦΥΡΑΣ (porfyras) — purpur. Pro tradiční papyrology to byl šok. Pro tým Vesuvius Challenge, který soutěž zorganizoval, to byl důkaz konceptu.

Krátce poté trojice Youssef Nader, Luke Farritor a Julian Schilliger získala hlavní cenu 700 000 dolarů za přečtení prvních souvislých pasáží. Text obsahoval reflexe filozofa Filodéma z Gadary o tom, jak si užívat radosti života — o jídle, hudbě a smyslech. Z popela přestavěná epikurejská filozofie, kterou dva tisíce let nikdo nečetl.

V roce 2025 a 2026 výzkum pokračuje rychleji. Tým identifikoval i titul jednoho z nejnovějších rozluštěných děl: „On Vices“ (O nectnostech). Mezi prvními rozpoznanými slovy se objevily ἀδιάληπτος (pošetilý), διατροπή (znechucení), φοβ (strach) a βίου (život). To není náhodný shluk — to je filozofický text, který vědci postupně skládají dohromady.

Proč je to tak velká věc

Z antické literatury se do dnešních dnů dochovala odhadem jen 1 %. Většinu Aristotelových děl známe jen z odkazů. Sappho přežila ve fragmentech. Polovina Tacitových Historií chybí. Knihovna v Alexandrii shořela. A celá staletí pozdějších přepisů byla mnohokrát filtrována přes středověké mnichy, kteří kopírovali jen to, co považovali za teologicky přijatelné.

Knihovna v Herkulaneu je jediný velký zachovaný římský knižní soubor. A díky AI může obsahovat texty, které lidstvo nikdy nečetlo:

  • Ztracené dialogy Aristotela
  • Komedie Menandra
  • Lyriku Sappho a Alkaia
  • Politické projevy z konce republiky
  • Vědecká pojednání z helénistického období

Podle vyjádření vědců pro NBC News jsme možná jen pár let od toho, aby jeden algoritmus přečetl celou knihovnu. V Herkulaneu navíc pravděpodobně leží další stovky, možná tisíce nevykopaných svitků v částech vily, do kterých se archeologové ještě nedostali.

Co to říká o současné AI

Tohle není ChatGPT. Není to generativní AI v populárním smyslu. Vesuvius Challenge ukazuje něco zajímavějšího — specializované strojové vidění a deep learning aplikované na úzký, jasně definovaný problém. Žádné halucinace, žádné kreativní psaní. Jen detekce pixelových vzorů, které lidský mozek nedokáže rozeznat.

Je to dobrá připomínka, že AI nemusí být velký jazykový model, aby měla zásadní dopad. Často nejlepší aplikace jsou ty, kde:

  1. Problém má jasně definovaný cíl a měřitelný úspěch
  2. Data jsou strukturovaná (i když obrovská)
  3. Lidský odborník nezvládne objem práce
  4. Chyba má omezené důsledky (rekonstrukci lze ověřit lingvisticky)

To je přesně princip, podle kterého lze AI smysluplně nasadit ve firmách — najít úzké hrdlo, kde lidé tráví hodiny rutinní detekcí vzorů, a nahradit ho specializovaným modelem. Pokud přemýšlíte, kde by tohle dávalo smysl ve vašem businessu, projděte si s námi nezávislou AI konzultaci — řekneme vám i to, co nechcete slyšet, a nebudeme vás přesvědčovat ke „komplexní AI transformaci“, když stačí jeden chytrý model na jeden konkrétní problém.

Lidská vs. strojová interpretace

Zajímavá vrstva celého příběhu: i když AI dokáže rekonstruovat tvary písmen, samotné porozumění textu zůstává v rukou lidí. Filologové a papyrologové musí číst starou řečtinu a vědět, kdy AI „vidí“ písmeno, které tam reálně není (false positive), a kdy přehlédla skutečné slovo.

Je to jeden z mála příkladů, kdy AI a humanitní obor spolupracují na rovnocenné úrovni. Bez datových vědců by svitky zůstaly němé. Bez klasických filologů by AI „četla“ nesmysly.

Co dál?

Cíl Vesuvius Challenge pro nadcházející roky je jasný: přečíst celé svitky, ne jen pasáže. K tomu je potřeba lepší rekonstrukce 3D vrstev (mnohé jsou slepené k sobě po dvou tisíciletích) a robustnější detekce inkoustu na okrajích. Soutěž stále nabízí prize money přes 1,7 milionu dolarů a participovat může kdokoli na světě s GPU a chutí učit se papyrologii.

Zatím nejvíc fascinující je ale představa, že někde v cloudu Diamond Light Source leží digitální skeny svitků, ve kterých možná čekají Aristotelovy ztracené dialogy nebo Sapfino lyrické básně. Stačí jen lepší AI, která se naučí číst jejich popel.

FAQ — často kladené otázky

Co jsou Herkulaneum svitky?

Sbírka přibližně 800 papyrových svitků nalezených v 18. století v ruinách římské vily v Herkulaneu (poblíž Pompejí). Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. byly zuhelnatěny pyroklastickou sopečnou masou, ale paradoxně se tím i zachovaly. Tradičními metodami je nelze rozbalit, protože by se rozpadly.

Jaká AI se používá k jejich čtení?

Kombinace 3D rentgenové mikrotomografie a neuronových sítí typu TimeSformer (varianta transformeru přizpůsobená pro analýzu prostorových dat). Modely jsou trénovány tak, aby v naskenovaných vrstvách detekovaly mikroskopické změny textury způsobené uhlíkovým inkoustem.

Kdy bude přečtena celá knihovna?

Vesuvius Challenge zatím nemá oficiální termín. Vědci ale doufají, že do několika let bude technologie schopná zpracovat celé svitky, nejen vybrané pasáže. Tempo závisí na množství naskenovaných svitků, kvalitě modelů a dostupnosti výpočetní kapacity.

Zdroje: Vesuvius Challenge, Scientific American, NBC News, Archaeology Magazine.