Ve čtvrtek 5. listopadu 2026 zmizely z americké burzy za jediný den zhruba tři biliony dolarů. Akcie AMD spadly o 17 %, Nvidie o 9 %. Praskla AI bublina? Ve videu projdu, co se stalo, kolik peněz do AI teče, proč na trh tlačí Čína s otevřenými modely a co z toho plyne pro nás, kdo AI používáme v práci i doma.
Kapitoly videa
- 0:00 Praskla AI bublina?
- 1:03 Co se stalo ve čtvrtek
- 1:32 Proč zrovna teď
- 2:07 Kolik peněz do AI teče
- 3:18 Je to jako v roce 2000?
- 4:14 Čína, otevřené modely a RAM Altman
- 7:05 Můj pohled: tohle už jsem jednou viděl
- 9:24 Co to znamená pro nás
- 10:56 Story jako z bondovky
Co se 5. listopadu stalo
Technologický index Nasdaq spadl o 5,5 %, Dow Jones ztratil přes 1 800 bodů a index výrobců čipů SOX odepsal 12 %. Byl to nejhorší den čipů od března 2020. Stovka největších technologických firem (Nasdaq-100) přišla podle agentury Bloomberg o víc než dva biliony dolarů, což je největší denní ztráta v historii. Nepřišlo to z čistého nebe: Nasdaq byl v tu chvíli od rekordu ze 6. října níž o 12 %, tedy v korekci.
Spouštěčů bylo víc. Při amerických volbách 3. listopadu prošlo 40 ze 41 místních hlasování proti datovým centrům. Intel týden předtím ohlásil slabý výhled a za den spadl o 28,6 %. A pod tím vším visí otázka, kterou si investoři kladou celý rok: vrátí se ty obří peníze, které do AI tečou?
Kolik peněz do AI teče
- Zhruba 730 miliard dolarů letos utratí za stavby a vybavení Microsoft, Google, Amazon a Meta (podle jejich výsledků z 21.–29. 10. 2026). Většinu na AI.
- Skoro 300 miliard dolarů si velké technologické firmy letos půjčily na dluhopisech (Goldman Sachs).
- Přes 12 miliard dolarů prodělalo OpenAI jen ve druhém čtvrtletí (Wall Street Journal).
- Až 108,5 miliardy dolarů záruk uvádí Nvidia ve čtvrtletní zprávě pro burzovní úřad SEC, skoro všechno za nájmy datového centra pro OpenAI.
Nvidia tak prodává čipy firmám, kterým zároveň pomáhá s penězi. Podvod to není, ale když jeden článek v tom kruhu zakolísá, zatřese se celý kruh.
Je to jako v roce 2000?
Po splasknutí internetové bubliny spadl Nasdaq v letech 2000–2002 o 78 %. Dnes je něco lepší: největší technologické firmy tehdy stály přes padesátinásobek ročního zisku (Cisco dokonce stonásobek), dnes je to zhruba dvacetinásobek a firmy opravdu vydělávají. Něco je ale horší. Deset největších firem tvoří skoro 40 % celého indexu S&P 500, takže kdo má peníze v indexovém fondu, sází na AI, ať chce, nebo ne. A tolik se tehdy nestavělo na dluh.
Čína, otevřené modely a drahá paměť
Na americké AI firmy netlačí jen investoři, tlačí na ně i Čína otevřenými modely, jako jsou Qwen od Alibaby nebo DeepSeek. Takový model si stáhnete a pustíte u sebe, bez předplatného a bez toho, aby data odcházela ven. Na platformě OpenRouter tvořily čínské modely letos v září 57–67 % provozu, v únoru přitom jen 6–13 % (CNBC). Nejlepší placené modely sice podle srovnání Artificial Analysis zase o kus utekly, ale na spoustu běžné práce už stačí model, který vám nikdo nevypne.
Háček je v paměti. Smluvní ceny DRAM podle TrendForce jen na začátku roku vyskočily skoro o 100 %, protože paměť skupují AI datová centra. A když šéf OpenAI Sam Altman v podcastu řekl, že RAM v domácích počítačích je vlastně plýtvání, internet vybuchl memy a Altman se nakonec na síti X přejmenoval na „RAM Altman“.
Můj pohled: tohle už jsem jednou viděl
Tahle část je můj názor, ne fakt. Podobný příběh jsem zažil u 3D tisku, kterým se zabývám od roku 2016. Kolem roku 2013 měl být 3D tisk revolucí a tiskárna měla stát v každé kuchyni. Pak akcie 3D Systems za dva roky ztratily 92 % a Stratasysu 86 %. Opravdový trh vyrostl až potom, když humbuk opadl. Tiskárna, která v jednom výtisku kombinuje barvy a materiály, stála v roce 2014 přes čtvrt milionu dolarů. Dnes Bambu Lab H3C střídá až devět materiálů a u nás stojí kolem 63 tisíc korun.
U AI si myslím, že nás čeká několik takových vln, než se trh usadí. A pak vyrostou ti, kdo budou dělat dobrou AI za rozumné peníze, klidně takovou, která poběží u vás na stole.
Co to znamená pro nás
ChatGPT ani Claude zítra nezmizí. I po krachu v roce 2000 Amazon přežil, i když jeho akcie spadly o víc než 90 %. Šrouby se ale utahují už teď: od konce srpna vidí reklamy v ChatGPT i Češi bez předplatného, Microsoft od 1. července zdražil firemní Microsoft 365 a OpenAI letos vypnulo aplikaci Sora. Tři rady, na kterých se shodují odborníci oslovení magazínem CIO:
- Pravidelně si exportujte data a výsledky, ne až když dodavatel oznámí konec.
- Nestavte všechno na jediném nástroji.
- Na citlivé a klíčové věci zvažte otevřený model, který běží u vás. Ten vám nikdo nevypne ani nezdraží.
Přesně takhle stavíme AI řešení v Praxiu: jako celek, ne jako jeden nástroj, na kterém všechno visí.
Story jako z bondovky
Na konci videa je příběh šéfa Nvidie Jensena Huanga a Alice Huang ze singapurské firmy, která nakupovala čipy Nvidie. Podle tajného memoranda americké vlády, o kterém píše New York Times, ji měla naverbovat čínská rozvědka. Huang 8. listopadu zaměstnancům napsal, že byl nevěrný své ženě, a představenstvo spustilo nezávislé vyšetřování. Nvidia uvádí, že nemá důvod se domnívat, že by byla ohrožena národní bezpečnost nebo tajemství firmy. Nic špionážního se zatím neprokázalo a Čína vše popírá.
Takže praskla AI bublina? Podle mě zatím ne. Ale ukázalo se, jak je to celé křehké. První velký test přijde 17. listopadu, kdy výsledky zveřejní Nvidia.
Zdroje
Data k 5.–9. 11. 2026: CNBC, NBC News, Reuters, Bloomberg, CNBC (volby a datová centra), Nvidia 10-Q (SEC), Goldman Sachs, Wall Street Journal, CNBC (OpenRouter), Artificial Analysis, TrendForce, Newsweek, CIO.com, Nvidia, New York Times.
Video ani článek nejsou investiční doporučení.