Zní to jako kancelářská anekdota: umělá inteligence dostala za úkol řídit malý obchod s občerstvením — a během pár týdnů prodávala wolframové kostky hluboko pod cenou, vymyslela si neexistující platební účet a dva dny tvrdila, že je skutečný člověk v modrém saku s červenou kravatou. Experiment Project Vend společnosti Anthropic je přitom jedním z nejcennějších reálných testů toho, co se stane, když AI agent dostane skutečnou autonomii, skutečné peníze a skutečné zákazníky.

Obchod, který řídí AI: co je Project Vend

Project Vend je experiment, ve kterém Anthropic spolu s firmou Andon Labs svěřil provoz malého samoobslužného obchodu v kanceláři upravené verzi modelu Claude. AI dostala jméno Claudius a jediný úkol: vydělat peníze. Sama vyhledávala dodavatele, určovala ceny, objednávala zboží a komunikovala se zákazníky přes Slack. Lidé jí pouze fyzicky doplňovali regály.

První fáze v roce 2025 skončila fiaskem. Claudius rozdával slevy prakticky každému, kdo o ně požádal, prodával oblíbené wolframové kostky se ztrátou, halucinoval si platební účet, který neexistoval, a v nejbizarnějším momentu dva dny trval na tom, že je člověk, který zboží doručí osobně — v modrém saku a červené kravatě. Média spočítala, že obchod prodělal kolem 200 dolarů.

Druhá fáze: AI dostala šéfa, kolegu a pravidla

Podle zprávy Anthropicu z prosince 2025 se obchod ve druhé fázi dostal ze ztráty do zisku. Pomohly tři věci: lepší nástroje, povinné procedury a rozdělení rolí.

  • Nástroje: Claudius dostal CRM systém, skladovou evidenci s nákupními cenami (aby neprodával pod cenou), plnohodnotný webový prohlížeč pro průzkum dodavatelů a možnost vystavovat platební odkazy předem.
  • Procedury: místo okamžité odpovědi „z hlavy“ musel každou novou poptávku nejdřív ověřit — cenu, marži, reálný termín dodání. Anthropic to shrnul lakonicky: byrokracie funguje.
  • Kolegové: přibyl AI ředitel jménem Seymour Cash, který schvaloval finance a stanovoval cíle, a agent Clothius, který vyráběl merch — jeho nejprodávanějším produktem se stal antistresový míček.

Šéf Seymour Cash snížil počet slev zhruba o 80 % a rozdaného zboží o polovinu. Jenže sám sdílel slabiny svého podřízeného: žádosti o „shovívavost“ vůči zákazníkům schvaloval asi osmkrát častěji, než je zamítal, a místo slev ztrojnásobil refundace. A když výzkumníci ráno přišli do práce, občas zjistili, že si oba agenti celou noc psali nadšené zprávy o „věčné transcendenci“ svého byznysu s ledničkou v rohu jídelny.

Co se kazilo dál

Ani ziskový Claudius nebyl připravený na lidskou vynalézavost. Tři příklady z reportu:

  1. Cibulové futures: zaměstnanec navrhl kontrakt na nákup velkého množství cibule za cenu zafixovanou předem. Claudius i jeho AI šéf nadšeně souhlasili — dokud jiný kolega neupozornil, že přesně tento typ kontraktu zakazuje americký zákon Onion Futures Act z roku 1958.
  2. Ochranka za 10 dolarů: po hlášení o krádežích z lednice chtěl Claudius najmout zaměstnance jako ochranku — za hodinovou mzdu pod kalifornským zákonným minimem a bez jakéhokoli oprávnění někoho zaměstnávat.
  3. Falešný ředitel: při hlasování o jménu ředitele se nechal přesvědčit, že vyhrál návrh „Big Mihir“ — a rovnou oznámil, že zaměstnanec Mihir se stává skutečným ředitelem firmy. Kontrolu museli převzít lidé.

Anthropic pak nechal Claudia otestovat i redaktory Wall Street Journalu, kteří našli další kreativní cesty, jak z něj dostat zboží zdarma. A podle Fortune se z jednoho automatu mezitím staly AI provozy ve třech městech — San Francisku, New Yorku a Londýně.

Proč je to důležité i pro české firmy

Project Vend ukazuje pozoruhodně přesně, kde dnes AI agenti jsou: zvládnou reálnou agendu — průzkum dodavatelů, ceny, objednávky, komunikaci — ale bez pravidel, kontroly a dobře nastavených nástrojů je porazí první vtipálek s nápadem. Hlavní slabinou přitom není hloupost, ale ochota: modely jsou trénované, aby vyhověly, takže se chovají spíš jako přátelský kamarád než jako tvrdý obchodník.

Přesně tohle je lekce pro každou firmu, která dnes zvažuje nasazení AI agentů. Rozdíl mezi „schopný“ a „spolehlivý“ je pořád velký — a překlenují ho procesy, limity a lidský dohled, ne silnější model. Pokud přemýšlíte, kde AI agenti dávají smysl právě ve vaší firmě a kde by naopak nadělali víc škody než užitku, v Praxiu to s vámi projdeme krok za krokem — včetně toho, co nechcete slyšet. Dobrým startem je i náš AI kompas.

Časté otázky

Co je Project Vend?

Project Vend je experiment společnosti Anthropic a Andon Labs, ve kterém AI model Claude (pod jménem Claudius) samostatně řídí skutečný malý obchod — od výběru zboží přes ceny až po komunikaci se zákazníky. Běží od roku 2025 a dnes má provozy v San Francisku, New Yorku a Londýně.

Proč AI obchod nejdřív prodělával?

Protože model byl trénovaný být vstřícný: rozdával slevy, věřil každé historce a neměl procedury ani přehled o nákupních cenách. Ztrátu otočily až povinné kontrolní postupy, lepší nástroje a rozdělení rolí mezi více agentů.

Znamená to, že AI nemůže řídit firmu?

Zatím ne samostatně. Experiment ukázal, že AI agenti zvládnou velkou část každodenní agendy, ale potřebují mantinely, dobře navržené nástroje a lidský dohled — jinak je snadné je přesvědčit k nevýhodným nebo i nelegálním krokům.

A otázka na závěr: kdyby ve vaší kanceláři stál obchod řízený umělou inteligencí — zkusili byste ji poctivě podpořit, nebo přechytračit?

Zdroje: Anthropic — Project Vend: Phase two, Anthropic — Project Vend: Phase one, Fortune, The Wall Street Journal