AI hledá výtluky v silnicích. Atlanta hlásí o 60 % méně děr

Město Jongin v Jižní Koreji namontovalo kamery s umělou inteligencí na spodek městských autobusů. Po roce provozu klesl počet stížností na výtluky o 19 %, odškodnění vyplacená řidičům za poškozená auta o 25 % a doba od nálezu díry do její opravy ze sedmi až čtrnácti dnů na jeden až dva.

Výtluky jsou asi nejméně efektní problém, na jaký se dá AI nasadit. Právě proto jsou zajímavé. Nejde o demo z konference, ale o rozpočet, reklamace a asfalt. Za poslední rok se objevilo několik měst, která to zkusila naostro — a jedno z nich leží v Česku.

Jongin: autobusy, které jezdí stejnou trasu každý den

Nápad je banální a právě v tom je jeho síla. Městské autobusy projíždějí tytéž ulice několikrát denně. Když na ně připevníte kameru a AI, která v obraze pozná poškozený povrch, získáte monitorovací síť, kterou nikdo nemusí nikam vysílat.

Jongin (asi milion obyvatel, provincie Kjonggi) spustil systém v dubnu 2025 na stovce městských autobusů. Na podzim 2025 jej rozšířil na 53 příměstských autobusů a 147 vozů městských služeb. Technologii postavily firma Milliway a operátor LG U+. Klíčový detail: poloha závady se neurčuje běžným GPS, ale metodou RTK s přesností na centimetry — standardní GNSS se podle dodavatelů může mýlit až o 15 metrů, což je u díry v silnici rozdíl mezi „tady“ a „někde v tom bloku“.

Konkrétní čísla, která město zveřejnilo:

• Stížnosti na výtluky: 2 260 (2024) → 1 824 (2025), tedy −19 %
• Vyplacené odškodnění za poškození vozidel: 880 mil. wonů (asi 580 tisíc dolarů) → 660 mil. wonů, tedy −25 %
• Doba opravy: ze 7–14 dnů na 1–2 dny

Elegantní je i kontrola kvality. Když je díra zalátaná, ověří to další autobus, který tou samou trasou projede. Oprava se tak nemusí hlásit papírově — potvrdí ji provoz sám.

Atlanta: o 60 % méně děr v centru před světovým šampionátem

Americká Atlanta šla jinou cestou: místo autobusů nasadila vozy s kamerami a LiDARem od firmy Cyvl a nechala si průběžně přepočítávat stav vozovek. Data pak určila, co se bude opravovat v rámci programu pro centrum města.

Podle městského odboru dopravy (ATLDOT) je v centru o 60 % méně výtluků než v roce 2024 a index stavu vozovky stoupl z „uspokojivého“ (63,5 bodu ze 100) na „dobrý“ (75,3). Město zatím zmapovalo asi 70 % svých komunikací a tvrdí, že celou síť o délce 1 450 mil (přibližně 2 330 km) dokáže naskenovat ve dnech, ne v měsících.

Časování nebylo náhodné — Atlanta se připravuje na zápasy fotbalového světového šampionátu 2026. Tlak termínu je mimochodem jeden z nejlepších důvodů, proč firmy i města konečně sáhnou po datech, která už dávno mají.

San José: nejdřív přesnost, teprve potom provoz

Kalifornské San José přistoupilo k věci opatrněji a výsledek zveřejnilo jako číslo o kvalitě modelu, ne o výsledku v terénu: 97 % úspěšnost detekce výtluků a 88 % u nelegálně odloženého odpadu. Pilot běží se Stanfordovou univerzitou, UC Santa Cruz a San José State University a je financovaný grantem 260 tisíc dolarů od Toyota Mobility Foundation.

Zajímavý je přístup k soukromí: tváře, registrační značky a adresy se rozmazávají už ve chvíli záznamu, ne až při zpracování. Město uvádí, že právě ochranu soukromí měli obyvatelé v připomínkách jako hlavní téma. Dlouhodobý cíl je přejít od hlášení od občanů k vlastní detekci — tedy najít závadu dřív, než si na ni někdo stěžuje.

Česko: Královéhradecký kraj spojil AI s mikrovlnami

Na jaře 2026 testoval Královéhradecký kraj na silnici II/297 mezi Svobodou nad Úpou a Černým Dolem kombinaci dvou technologií: AI, která odhalí vznikající závadu vozovky, a mikrovlnné technologie firmy FUTTEC, která ji zacelí. Zkoušelo se ve dne i v noci.

Kraj to postavil rozumně — navazující úsek nechal opravit standardním postupem, aby se dala srovnat životnost. Náměstek hejtmana pro dopravu Jan Jarolím zmínil jako hlavní výhodu mikrovln možnost opravovat i v zimě. Následovat má roční pilot, při němž by detekční systém dostala vybraná vozidla správy silnic.

Česko tedy v tomhle nezaostává. Rozdíl proti Jonginu je v tom, že korejské město umí svůj přínos vyčíslit v korunách vyplacených odškodnění — a to je ta část, kterou u nás obvykle nikdo neměří.

Ne všichni tleskají

V britském West Sussexu oznámila krajská rada v říjnu 2026 obdobný test: osm kontrolních vozidel dostane kamery na palubní desku a AI bude značit výtluky, praskliny i vybledlé vodorovné značení. Reakce pod článkem byly nemilosrdné. „Prostě je spravte! Nejsou tak těžké k nalezení.“ „Stačí vám oči.“

Ta kritika má jádro pravdy a stojí za to si ji zapamatovat, i když nespravujete silnice. AI nezalepí ani jednu díru. Mění jen to, která díra se spraví první, jak rychle se o ní dozví ten, kdo má lopatu, a jak snadno se dá obhájit rozpočet. Pokud za detekcí nestojí kapacita na opravy, vznikne dokonale zdokumentovaný seznam problémů, které se neřeší. Rada ve West Sussexu to ostatně sama přiznává — test běží spolu s investicí do oprav, ne místo ní.

Co si z toho může vzít firma, která nespravuje silnice

Společný jmenovatel všech čtyř případů není technologie, ale postup:

1. Použili zařízení, které už jezdilo. Autobus, servisní vůz, inspekční auto. Nikdo nekupoval flotilu dronů. Ve firmě je obdoba tohoto postupu využití dat, která už vznikají — z e-shopu, z helpdesku, z výroby.
2. Měřili jeden ukazatel, který bolel. Ne „efektivitu“, ale vyplacené odškodnění a dny do opravy. Výsledek se pak dá obhájit i před někým, kdo o AI nechce slyšet.
3. Nechali si srovnávací vzorek. Královéhradecký kraj má vedlejší úsek opravený klasicky, Atlanta rok 2024. Bez srovnání je každé číslo jen dojem.

Pokud zvažujete, kde by AI ve vaší firmě měla smysl, projdeme to s vámi krok za krokem — a řekneme i to, co nechcete slyšet, třeba že na váš konkrétní problém stačí dobře postavená tabulka. Úvodní konzultace je zdarma a bez závazku. Chcete-li si nejdřív udělat obrázek sami, pomůže AI Kompas nebo přehled AI v praxi.

Časté otázky

Jak vlastně AI pozná výtluk?

Nejčastěji počítačovým viděním z videa — model je natrénovaný na snímcích poškozeného povrchu a v záběru označí místo, které odpovídá díře, prasklině nebo vyjezděné koleji. Některá řešení přidávají LiDAR, který měří i hloubku, a přesnou polohu doplňují z RTK/GNSS. V San José dosahuje model 97 % úspěšnosti u výtluků.

Kolik taková věc stojí?

Města cenu obvykle nezveřejňují. Orientační vodítko dává San José: celý pilot s univerzitami běží z grantu 260 tisíc dolarů. Náklady drží nízko fakt, že hardware jde na vozidla, která už jezdí, a hlavní investicí je software a vyhodnocování.

Dá se stejný princip použít v menší firmě?

Ano, pokud máte něco, co se opakovaně pohybuje nebo opakovaně probíhá — servisní vozy, výrobní linku, příchozí objednávky. Princip je vždy stejný: sbírat data z činnosti, která už stejně probíhá, a nechat model hledat odchylky dřív, než si jich všimne zákazník.

Zdroje: Korea JoongAng Daily, Urbanize Atlanta, Cities Today, BusinessInfo.cz, Talker News.