Kdo v Česku hlídá AI Act? Dohled si rozdělily tři úřady

Povinnosti transparentnosti podle AI Actu platí od 2. srpna 2026 — a v Česku nad nimi nedohlíží jeden úřad, ale tři. Dozor nad trhem si mezi sebe rozdělí Český telekomunikační úřad (ČTÚ), Česká národní banka (ČNB) a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to z návrhu adaptačního zákona, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a který doplňuje přímo použitelné nařízení (EU) 2024/1689 o česká procesní pravidla.

Pro firmy z toho plyne jedna velmi praktická věc: od srpna 2026 existuje konkrétní adresa, která se může zeptat, jakou AI používáte, kdo kontroluje její výstupy a co se stane, když se něco pokazí.

Kdo v Česku hlídá AI Act: tři úřady, tři výseče

Návrh adaptačního zákona rozděluje roli orgánů dozoru nad trhem takto:

• ČTÚ — obecná (zbytková) působnost. Dohlíží všude tam, kde nepůsobí ČNB ani ÚOOÚ. Pro naprostou většinu běžných firem — e-shopů, výrobních podniků, agentur, poradenských kanceláří — je relevantním úřadem právě ČTÚ.
• ČNB — regulované finanční instituce. Dohlíží na dodržování povinností u subjektů při činnostech, k nimž jim sama uděluje povolení (typicky licencované finanční služby).
• ÚOOÚ — citlivé veřejnoprávní oblasti. Má mít zvláštní působnost u vysoce rizikových systémů v oblasti vymáhání práva, justice, volebních věcí, regulace hranic a migrace.

Kromě dozoru řeší návrh i posuzování shody. Tam má působit Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který bude — obdobně jako u jiných výrobků — schvalovat takzvané oznámené subjekty. To jsou specializované soukromé společnosti vydávající certifikáty o shodě AI systému s legislativními požadavky.

Adaptační zákon nezavádí nové povinnosti. Určuje, kdo je vymáhá

Tohle je nejčastější nedorozumění. Adaptační zákon nepřidává žádné materiální povinnosti nad rámec AI Actu. Nastavuje institucionální a procesní mechanismy: kdo je příslušný k dohledu, jak budou probíhat vybrané postupy a jak se postupuje při porušení.

Samotné povinnosti přitom závisí na tom, jakou roli vůči AI systému máte:

• Vývojář (poskytovatel) — musí zajistit, aby systém splňoval požadavky AI Actu, a hlavně to umět doložit: řízení rizik, technická a compliance dokumentace.
• Nasazující subjekt — organizace, která AI používá ve svém provozu. Musí zajistit správné a bezpečné použití v souladu s určením systému: interní pravidla, určené odpovědné osoby, přiměřená kontrola výstupů tam, kde mají dopad na lidi.
• Distributor — nesmí dál šířit řešení, u kterého je zjevné, že nesplňuje požadavky (chybějící informace, podklady nebo průvodní dokumentace).

Drtivá většina českých firem spadá do druhé kategorie. Nevyvíjíte model — používáte ChatGPT, chatbota na webu, AI ve skríningu životopisů nebo v hodnocení zákazníků. A právě tam se dohled zaměří nejdřív.

Účinná lítost: u méně závažných porušení dostanete šanci

Dobrá zpráva pro firmy, které to myslí poctivě. Návrh zavádí mechanismus účinné lítosti: u méně závažných porušení může dozorový orgán povinný subjekt nejdřív upozornit a vyzvat k nápravě. Pokud náprava proběhne včas a subjekt ji oznámí, orgán od přestupkového řízení upustí.

Prakticky to znamená, že chybějící označení u AI chatbota nebo u vygenerovaného obrázku nemusí automaticky končit pokutou — pokud reagujete rychle a máte co ukázat.

Dokumentaci můžete vést v angličtině

Nenápadná, ale pro exportní firmy zásadní novinka. Klíčové dokumenty mohou být podle návrhu vedeny v angličtině, konkrétně:

• certifikát o shodě vystavený subjektem posuzování shody,
• informace a dokumentace k prokázání shody,
• EU prohlášení o shodě poskytovatele.

Firmy, které používají jednotnou dokumentaci napříč více jurisdikcemi, tak nemusí všechno překládat do češtiny. Administrativní zátěž to sníží znatelně.

Regulační sandbox: testovat pod dohledem, ne naslepo

Návrh počítá se zřízením regulačního sandboxu pro AI, jehož provozovatelem má být Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Jde o kontrolované testovací prostředí, ve kterém lze inovativní řešení vyvíjet a ověřovat za předem daných podmínek pod dohledem regulátora — tedy se sníženým právním rizikem.

Pozor na jeden detail: účast vzniká uzavřením smlouvy a samotné podání žádosti nezakládá nárok na přijetí, ani když splníte podmínky. Kritéria výběru má stanovit a zveřejnit ČAS.

Pokuty: až 15 milionů eur, u malých firem nižší varianta

Sankční režim vychází přímo z AI Actu. Za porušení povinností transparentnosti podle čl. 50 hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší. U malých a středních podniků se uplatní nižší z obou hodnot — návrh to výslovně reflektuje. Jde o zákonné maximum, ne o očekávanou sazbu.

Pět kroků, které dávají smysl udělat hned

1. Udělejte si inventuru AI. Sepište, kde všude ve firmě AI reálně běží — včetně nástrojů, které si lidé zavedli sami.
2. Zařaďte každé použití podle rizika. Chatbot na webu, generovaný obsah a skríning uchazečů mají každý jiný režim.
3. Zkontrolujte označení. Uživatel musí vědět, že mluví s AI; AI obsah musí být označený.
4. Popište lidský dohled. Kdo kontroluje výstupy tam, kde mají dopad na lidi, a podle jakého pravidla.
5. Veďte záznam incidentů. Co se pokazilo, kdy a jak jste to vyřešili — to je přesně to, co bude úřad chtít vidět.

Pokud nevíte, kde ve firmě začít, projdeme to s vámi krok za krokem — od inventury AI přes zařazení podle rizika až po to, co je potřeba mít sepsané. Podívejte se na AI poradenství, nebo si nejdřív udělejte AI Kompas a zjistěte, kde vaše firma stojí. Úvodní konzultace je nezávazná a řekneme vám i to, co slyšet nechcete.

Kdy to celé začne platit

Návrh adaptačního zákona prošel meziresortním připomínkovým řízením. Klíčová ustanovení AI Actu jsou použitelná od 2. srpna 2026 a od téhož data mají dozorové pravomoci i Evropský úřad pro AI a orgány členských států. Finální znění českého zákona se ještě může změnit, ale rozdělení rolí mezi ČTÚ, ČNB a ÚOOÚ je z návrhu zřejmé už teď.

Kdo je v Česku dozorovým orgánem pro AI Act?

Podle návrhu adaptačního zákona jím budou ČTÚ (obecná zbytková působnost), ČNB (regulované finanční instituce) a ÚOOÚ (vysoce rizikové systémy ve vymáhání práva, justici, volbách a migraci). Posuzování shody spadá pod ÚNMZ.

Musí malá firma řešit AI Act, když jen používá ChatGPT?

Ano, ale v mírnějším režimu. Jako nasazující subjekt musíte zajistit správné použití podle určení systému, mít interní pravidla a označovat AI obsah a chatboty podle čl. 50. Vysoce rizikové povinnosti se na běžné kancelářské použití nevztahují.

Hrozí pokuta hned při prvním pochybení?

U méně závažných porušení nikoli. Návrh zavádí účinnou lítost — dozorový orgán může nejdřív vyzvat k nápravě a při včasné nápravě od přestupkového řízení upustit.

Zdroje: LeitnerLaw: AI Act v praxi — český adaptační zákon, ČTÚ: tisková zpráva k 2. srpnu 2026, Evropská komise: The enforcement framework of the AI Act, MPO: implementace AI Aktu v ČR.