AI porazila v kreativitě 100 000 lidí. Ale jen ty průměrné

Napište deset slov, která spolu nemají vůbec nic společného. Zní to jako hloupá hra. Ve skutečnosti je to psychologický test kreativity — a v největším srovnání, jaké kdy proběhlo, v něm nejlepší jazykové modely porazily průměrného člověka. Studie z ledna 2026 postavila proti sobě více než 100 000 lidí a špičkové AI systémy. Výsledek je nepříjemný i uklidňující zároveň.

Co přesně vědci měřili

Studii Divergent creativity in humans and large language models publikoval 21. ledna 2026 časopis Scientific Reports (Nature Portfolio). Vedl ji profesor Karim Jerbi z Université de Montréal a mezi spoluautory je i Yoshua Bengio, jeden ze zakladatelů moderního hlubokého učení. Je to zatím největší přímé srovnání lidské a strojové kreativity.

Hlavním nástrojem byl Divergent Association Task (DAT). Zadání je brutálně jednoduché: napište deset podstatných jmen, která spolu významově souvisejí co nejméně. Skóre se počítá ze sémantické vzdálenosti mezi slovy — čím dál od sebe pojmy leží, tím vyšší kreativita.

Vysoce kreativní odpověď vypadá podle autorů třeba takto: galaxie, vidlička, svoboda, řasa, harmonika, kvantum, nostalgie, samet, hurikán, fotosyntéza. Zkuste si to sami — trvá to dvě až čtyři minuty a je to překvapivě těžké. Většina lidí sklouzne k jedné oblasti (jídlo, zvířata, věci na stole) a ani si toho nevšimne.

Test není jen o slovní zásobě. Skóre v DAT koreluje s výsledky v jiných zavedených testech kreativity — v psaní, generování nápadů i kreativním řešení problémů.

Výsledek: AI porazila průměr, ne špičku

Vědci porovnali několik předních modelů — mimo jiné ChatGPT, Claude a Gemini — s daty od více než 100 000 lidských účastníků. Zjistili tři věci:

• Některé modely, včetně GPT-4, překonaly průměrné lidské skóre v divergentní jazykové kreativitě.
• Kreativnější polovina lidí ale svým průměrem překonala každý testovaný model. Ne některé — každý.
• U nejkreativnějších 10 % lidí se odstup ještě zvětšil.

Jinými slovy: AI se dostala na úroveň běžného člověka, který zrovna nemá svůj den. Na skutečnou špičku nedosáhla.

„Náš výzkum ukazuje, že některé AI systémy dnes dokážou překonat průměrnou lidskou kreativitu v dobře definovaných úlohách,“ říká Jerbi. „Může to být překvapivé — až znepokojivé. Studie ale zároveň ukazuje neméně důležité zjištění: ani nejlepší AI systémy nedosahují úrovně nejkreativnějších lidí.“

A co skutečné psaní?

Deset náhodných slov je jedna věc. Napsat povídku je něco jiného. Autoři proto test rozšířili na reálnější kreativní úlohy: haiku, synopse filmových zápletek a krátké povídky.

Vzorec se zopakoval. AI občas překonala průměrného účastníka, ale nejzdatnější lidští autoři dodávali soustavně silnější a originálnější práci. Rozdíl mezi „průměrně dobré“ a „stojí za to si to přečíst“ zůstal lidský.

Kreativitu AI lze nastavit jako knoflík

Nejpraktičtější zjištění studie je nenápadné, ale pro každého, kdo AI reálně používá, zásadní: kreativita modelu není konstanta.

Za prvé ji ovlivňuje parametr temperature, který určuje, jak předvídatelné odpovědi model generuje. Při nízkém nastavení produkuje bezpečné, konvenční výstupy. Při vyšším se odpovědi rozbíhají, jsou méně předvídatelné a model se odváží ven z vyšlapaných cest.

Za druhé — a to zvládne úplně každý — hraje obrovskou roli formulace zadání. Vědci zjistili, že prompty, které model nutí přemýšlet o původu a stavbě slov (etymologii), vedly k nečekanějším asociacím a vyššímu skóre kreativity.

To je docela zásadní zpráva pro firmy. Když vám AI vrací nudné texty, nemusí to být limit modelu. Často je to limit zadání. Rozdíl mezi „vymysli slogan“ a promptem, který modelu dá kontext, omezení a úhel pohledu, bývá řádový. Pokud přemýšlíte, kde ve firmě AI vůbec začít a jak z ní dostat použitelný výstup, Praxio vám to projde krok za krokem — včetně toho, co vám nefunguje a proč.

Takže kdo vyhrál?

Nikdo. A to je pointa.

Jerbi to shrnuje střízlivě: „I když AI dnes v některých testech dosahuje lidské úrovně kreativity, musíme se posunout za tento zavádějící pocit soupeření. Generativní AI se stala především mimořádně mocným nástrojem ve službách lidské kreativity: nenahradí tvůrce, ale zásadně promění to, jak si představují, zkoumají a tvoří — pro ty, kdo se ji rozhodnou používat.“

Praktický důsledek pro běžnou práci je docela jasný. AI je výborná na to, čeho je potřeba hodně a rychle: dvacet variant nadpisu, padesát nápadů na kampaň, deset úhlů pohledu na jeden problém. Vybrat z toho tu jednu věc, která funguje, a dotáhnout ji — to je pořád doména člověka. Model umí rozšířit prostor možností. Neumí poznat, která z nich stojí za to.

Časté otázky

Je AI kreativnější než člověk?

Ne obecně. Podle studie z Université de Montréal (Scientific Reports, leden 2026) některé modely včetně GPT-4 překonaly průměrné lidské skóre v testu divergentní kreativity. Kreativnější polovina lidí ale překonala každý testovaný model a u top 10 % byl odstup ještě větší.

Jak si můžu změřit vlastní kreativitu?

Divergent Association Task (DAT) je volně dostupný online, trvá dvě až čtyři minuty a spočívá v napsání deseti co nejméně souvisejících podstatných jmen. Vytvořil ho Jay Olson, spoluautor studie.

Jak dostat z AI kreativnější výstupy?

Studie ukázala dvě cesty. Technicky: zvýšit parametr temperature, pokud k němu máte přístup (API, hřiště modelu). Prakticky: přeformulovat zadání. Prompty, které model tlačí k neobvyklému úhlu pohledu — třeba přes původ a stavbu slov — vedly k měřitelně kreativnějším odpovědím než přímé zadání.

Zdroje: Bellemare-Pepin et al., Divergent creativity in humans and large language models, Scientific Reports 16 (2026) · ScienceDaily / Université de Montréal (25. 1. 2026)