AI Act: od 2. srpna musíte označovat AI obsah a chatboty

Od neděle 2. srpna 2026 platí v celé EU nová pravidla transparentnosti umělé inteligence. Váš chatbot musí návštěvníkovi říct, že je stroj. AI obrázky a videa, které mohou působit jako záznam reality, musíte viditelně označit. A pokud vaše firma publikuje AI texty o veřejných tématech bez lidské kontroly, musí to být u nich uvedeno. Za nedodržení hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu.

Nejnebezpečnější na tom je rozšířený omyl: většina firem slyšela, že se AI Act „odložil“, a přestala se tím zabývat. Odložila se ale jen část, která se jich nejspíš netýká. Ta, která se jich týká nejvíc, platí od včerejška.

Co přesně začalo platit 2. srpna 2026

Jde o článek 50 AI Actu (nařízení EU 2024/1689) — takzvané povinnosti transparentnosti. Netýkají se jen „vysoce rizikové“ AI. Dopadají prakticky na každou firmu, která provozuje chatbota nebo generuje obsah pomocí AI. Konkrétně jde o čtyři situace:

• Čl. 50 odst. 1 — Interakce s člověkem. Chatboti, hlasoví asistenti a automatizované telefonní linky musí uživateli od první interakce jasně sdělit, že mluví s AI. Výjimka platí jen tehdy, když je to „zjevné“ — a Evropská komise výslovně uvádí, že se má vykládat úzce. Věta schovaná v obchodních podmínkách nebo vágní pojmenování „asistent“ nestačí.
• Čl. 50 odst. 2 — Strojově čitelné označení. Poskytovatelé generativních systémů musí své výstupy (zvuk, obraz, video, text) označit strojově čitelnou značkou, aby byly detekovatelné jako AI obsah.
• Čl. 50 odst. 3 — Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace. Nasazujete-li takový systém, musíte o tom vystavené osoby informovat.
• Čl. 50 odst. 4 — Deepfake a veřejný obsah. Deepfake obsah musíte označit viditelně a srozumitelně, nejpozději při prvním vystavení. AI texty publikované za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu musí být označené — pokud neprošly lidskou redakční kontrolou.

Pozor na jeden detail, který se často plete: strojové označení podle odst. 2 nenahrazuje viditelné označení podle odst. 4. Metadata ve fotce nestačí — člověk to musí vidět nebo slyšet bez použití speciálních nástrojů.

Digital Omnibus odložil vysoce rizikové systémy. Transparentnost ne.

Zdrojem zmatku je nařízení (EU) 2026/1744, tzv. Digital Omnibus, které vstoupilo v účinnost 27. července 2026. To skutečně posunulo termíny pro vysoce rizikové systémy — o víc než rok. Článku 50 se ale nedotklo.

Povinnost	Původní datum	Platí od
AI gramotnost (čl. 4)	2. 2. 2025	2. 2. 2025 — již platí
Zakázané praktiky (čl. 5)	2. 2. 2025	2. 2. 2025 — již platí
Transparentnost (čl. 50)	2. 8. 2026	2. 8. 2026 — neodloženo
Strojové označení u systémů uvedených na trh před 2. 8. 2026	—	2. 12. 2026
Vysoce rizikové systémy (příloha III)	2. 8. 2026	2. 12. 2027 — odloženo
Vysoce rizikové systémy (příloha I)	2. 8. 2027	2. 8. 2028 — odloženo

Logika je srozumitelná: Brusel odsunul tu část regulace, kterou firmy technicky nestíhaly zavést, a nechal na místě tu, která je nejlevnější a nejvíc chrání běžné lidi. Kdo si po zprávách o Omnibusu posunul celý AI compliance plán na konec roku 2027, má teď v kalendáři osmnáctiměsíční díru na místě, kde už povinnost běží.

Jediná úleva uvnitř článku 50: poskytovatelé generativních systémů, které byly na trhu před 2. srpnem 2026, mají na strojové označování čas do 2. prosince 2026. A obsah vygenerovaný před 2. srpnem 2026 se zpětně označovat nemusí.

Jste poskytovatel, nebo nasazující subjekt?

Tohle je rozdíl, který rozhoduje o tom, co konkrétně musíte udělat — a většina malých firem si ho plete.

Poskytovatel je ten, kdo systém vyvine a uvede na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Nasazující subjekt (deployer) je ten, kdo AI používá při své podnikatelské činnosti. Typická česká firma je nasazující subjekt — používá OpenAI, Google nebo Anthropic, ale žádný model nevyvíjí.

To ale neznamená, že máte klid. Povinnosti podle odst. 3 a 4 — informování o rozpoznávání emocí a označení deepfake a veřejných AI textů — leží právě na nasazujícím subjektu. A pokud chatbota přebrandujete a výrazně upravíte, můžete se poskytovatelem stát i vy.

Praktický důsledek: firma, která nasadí chatbota od dodavatele, se musí aktivně přesvědčit, že dodavatel splnil povinnost podle odst. 1. Nestačí předpokládat, že „to má vyřešené někdo jiný“.

Kdo to bude v Česku vymáhat

Vymáhání leží primárně na národních orgánech dozoru nad trhem. V Česku má podle připravovaného adaptačního zákona Ministerstva průmyslu a obchodu vzniknout tato struktura:

• Český telekomunikační úřad (ČTÚ) — hlavní dozorový orgán a kontaktní bod se zbytkovou působností
• Česká národní banka (ČNB) — AI u regulovaných finančních institucí
• Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) — vysoce rizikové systémy v oblasti vymáhání práva, justice, voleb a migrace
• ÚNMZ — posuzování shody; Česká agentura pro standardizaci (ČAS) — regulační sandbox

Adaptační zákon má doplnit procesní pravidla a sankce a v době psaní článku prochází legislativním procesem. Samotný AI Act je ale přímo použitelné nařízení a platí bez ohledu na to, kde se český zákon nachází. Návrh počítá i s mechanismem „účinné lítosti“ — u méně závažných porušení může úřad nejprve vyzvat k nápravě a od přestupkového řízení upustit.

Pokuty za porušení článku 50 dosahují až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu za předchozí účetní období, podle toho, co je vyšší. U malých a středních podniků se uplatní nižší z obou limitů a zohledňuje se přiměřenost.

Co udělat tento týden: pětibodový audit

1. Sepište, kde vaše firma potkává AI směrem ven. Chatbot na webu, hlasová linka, AI generovaná grafika v reklamě, AI texty na blogu, AI hlas ve videu. Není to inventura systémů, je to inventura použití — a obvykle odhalí věci, o kterých marketing ani IT nevědí.
2. Otevřete vlastního chatbota jako zákazník. Řekne vám sám od sebe, že je AI? Pokud se představuje jako „digitální asistentka Klára“, pravděpodobně to nestačí.
3. Projděte reklamní vizuály a videa. Působí AI obsah jako reálná fotka reálného člověka, místa nebo události? Pak je to kandidát na deepfake podle čl. 3 odst. 60 a potřebuje viditelné označení.
4. Zeptejte se dodavatelů AI nástrojů písemně, jak řeší označování podle čl. 50 odst. 2 a zda přistoupili ke Kodexu chování k transparentnosti AI obsahu. Odpověď si uložte — je to váš doklad.
5. Zapište to. Compliance, kterou nedokážete doložit, u kontroly neobstojí. Stačí jednoduchý interní přehled: kde AI používáme, kdo je za to odpovědný, jak je to označené.

Většina této práce je otázka hodin, ne měsíců — proto ji Komise nechala na původním termínu. Problém není náročnost, ale to, že o povinnosti řada firem neví.

Nevíte, kam vaše firma v AI Actu spadá?

V rámci AI poradenství to s vámi projdeme krok za krokem — od inventury použití AI přes úpravu chatbota až po označování obsahu a jednoduchou dokumentaci, kterou uneseme i malá firma. Řekneme vám i to, co nechcete slyšet, a nejsme závislí na jednom dodavateli nástrojů. Chcete nejdřív vědět, jak na tom jste? Zkuste AI Kompas nebo si domluvte nezávaznou úvodní konzultaci zdarma.

Často kladené otázky

Odložil Digital Omnibus i povinnosti transparentnosti podle článku 50?

Ne. Nařízení (EU) 2026/1744 posunulo termíny pro vysoce rizikové systémy na 2. prosince 2027 (příloha III) a 2. srpna 2028 (příloha I), ale článek 50 se nadále používá od 2. srpna 2026. Jedinou výjimkou je strojové označování u generativních systémů uvedených na trh před tímto datem — ty mají čas do 2. prosince 2026.

Musíme označovat i AI obsah, který jsme vytvořili dřív?

Ne, zpětné označování obsahu vygenerovaného před 2. srpnem 2026 povinné není. Evropská komise ho ale doporučuje tam, kde je to technicky proveditelné.

Používáme jen cizího chatbota. Neseme přesto odpovědnost?

Ano, byť v jiném rozsahu. Povinnost navrhnout systém tak, aby přiznal, že je AI, leží na poskytovateli. Vy jako nasazující subjekt ale odpovídáte za označení deepfake obsahu a AI textů o věcech veřejného zájmu — a měli byste si ověřit, že dodavatel svou část splnil. Pokud chatbota výrazně upravíte a nasadíte pod vlastní značkou, můžete se poskytovatelem stát sami.

Týká se to i firem mimo EU?

Ano. AI Act se vztahuje i na poskytovatele mimo EU, pokud je výstup jejich systému používán v Evropské unii.

Související čtení: Jak bezpečně používat AI ve firmě: GDPR a EU AI Act 2026.

Zdroje: Evropská komise — FAQ k povinnostem transparentnosti podle článku 50 AI Actu (aktualizace 24. 7. 2026) · Znění článku 50 AI Actu · Gibson Dunn — EU AI Act Omnibus Agreement · LeitnerLaw — Český adaptační zákon k AI Actu