Je AI kreativnější než vy? Studie se 100 000 lidmi odpovídá

Představte si jednoduchý úkol: vymyslete deset slov, která spolu nemají vůbec nic společného. Žádné kategorie, žádné asociace — čím vzdálenější významy, tím lépe. Přesně tohle zadali vědci z Université de Montréal stovce tisíc lidí a zároveň nejmodernějším jazykovým modelům včetně ChatGPT. Výsledek byl natolik překvapivý, že ho sami autoři označili za „možná znepokojivý“: nejlepší AI modely dnes překonávají v kreativitě průměrného člověka.

Studie vyšla 21. ledna 2026 v prestižním časopise Scientific Reports (skupina Nature) a jde o vůbec největší srovnání lidské a strojové kreativity v historii. Vedl ji profesor psychologie Karim Jerbi a v týmu nechyběl ani Yoshua Bengio — jeden z „kmotrů“ moderní umělé inteligence. Pojďme se podívat, co přesně zjistili a proč by vás to mělo zajímat, i když s AI zatím nepracujete.

Test, který odhalí kreativitu za čtyři minuty

Srdcem výzkumu je takzvaný Divergent Association Task (DAT) — test rozbíhavé kreativity. Princip je geniálně jednoduchý: účastník (člověk nebo AI) má vyprodukovat deset slov, jejichž významy jsou od sebe co nejvzdálenější. Počítač pak spočítá průměrnou „sémantickou vzdálenost“ mezi nimi. Čím dál od sebe slova významově jsou, tím vyšší skóre.

Jak vypadá vysoce kreativní odpověď? Autoři uvádějí příklad: „galaxie, vidlička, svoboda, řasa, harmonika, kvantum, nostalgie, samet, hurikán, fotosyntéza“. Vyzkoušejte si to sami — není to tak snadné, jak to vypadá. Náš mozek totiž přirozeně skáče po asociacích a vyhnout se jim vyžaduje úsilí.

Test má tři velké výhody: zabere jen dvě až čtyři minuty, dá se snadno zadat přes internet velkému počtu lidí, a hlavně — výsledky korelují s jinými zavedenými testy kreativity zaměřenými na psaní, generování nápadů i řešení problémů. Není to tedy jen test slovní zásoby, ale obecnějšího kreativního myšlení.

AI překonala průměrného člověka — ale ne toho nejkreativnějšího

A teď to hlavní. Když tým porovnal výsledky 100 000 lidí s předními modely, ukázalo se následující:

Jinými slovy: pokud patříte mezi kreativnější polovinu populace, žádný současný jazykový model vás v tomto testu neporazí. Stroj se dostal na úroveň „průměru“ — což je samo o sobě milník, který by ještě před pár lety zněl jako sci-fi — ale špička lidské kreativity zůstává zatím mimo jeho dosah.

U básní a příběhů stále jasně vede člověk

Skeptik by mohl namítnout, že generování náhodných slov ještě není „opravdová“ kreativita. Vědci na to mysleli. Nechali proto modely i lidi psát haiku, synopse filmů a krátké povídky a analyzovali je metrikou zvanou Divergent Semantic Integration, která měří, jak rozmanité myšlenky text propojuje.

Výsledek byl jednoznačný: u těchto složitějších tvůrčích úkolů byly lidské texty výrazně kreativnější než ty od AI. Čím blíž se test přibližoval reálné umělecké práci, tím větší byla převaha člověka. Tady zatím o náhradu spisovatelů a básníků opravdu nejde.

Kreativitu AI lze překvapivě snadno „doladit“

Nejpraktičtější zjištění studie je tohle: kreativita modelu silně závisí na tom, jak ho nastavíte a jak s ním mluvíte.

Vědci si pohráli s parametrem zvaným teplota (temperature), který řídí, jak „odvážné“ nebo náhodné odpovědi model generuje. Když ji u GPT-4 vytočili naplno, model najednou překonal kreativitu 72 % lidských účastníků. Stejně tak pomohlo chytré zadání: když modelu výslovně řekli, ať „využije strategii založenou na odlišné etymologii slov“, jeho skóre znatelně vzrostlo.

To je obrovsky důležitý poznatek pro každého, kdo AI používá v praxi. Rozdíl mezi nudným a brilantním výstupem často nedělá samotný model, ale to, jak dobře umíte zadat prompt a nastavit nástroj. Právě tady se rozhoduje, jestli vám AI ušetří hodiny práce, nebo vyplodí generický balast. Pokud chcete z AI ve vaší firmě dostat maximum — a vyhnout se nákladnému tápání metodou pokus-omyl — projdeme si to s vámi krok za krokem v rámci AI poradenství od Praxia. Ukážeme vám i to, co možná nechcete slyšet: kde má AI smysl a kde je jen ztrátou času.

Konkurence, nebo nový tvůrčí parťák?

Profesor Jerbi varuje před tím, abychom celou věc viděli jako souboj „člověk versus stroj“. Podle něj je AI především mimořádně silný nástroj ve službách lidské kreativity — nenahradí tvůrce, ale promění způsob, jakým si představují, zkoumají a tvoří.

Studie zároveň přilévá olej do jedné z nejstarších debat o AI: Co vlastně kreativita je? Pokud ji dokáže napodobit stroj, který nikdy nežil, nemiloval ani netrpěl — byla to vůbec ta „lidská jiskra“, za kterou jsme ji považovali? Na to věda zatím jednoznačnou odpověď nemá. A možná právě v tom je ta nejzajímavější otázka celého výzkumu. Co myslíte vy?

Často kladené otázky

Je umělá inteligence kreativnější než člověk?

Podle studie Université de Montréal z ledna 2026 nejlepší AI modely (například GPT-4) překonávají v testu rozbíhavé kreativity průměrného člověka. Kreativnější polovina lidí ale stále poráží všechny testované modely a u složitých úkolů, jako je psaní básní a povídek, mají lidé jasný náskok.

Jak vědci kreativitu AI vůbec změřili?

Použili Divergent Association Task (DAT) — test, ve kterém má účastník vyprodukovat deset co nejvíce významově odlišných slov. Software pak změří průměrnou sémantickou vzdálenost mezi nimi. Doplňkově nechali AI i lidi psát haiku, synopse filmů a krátké povídky.

Jak dostat z AI kreativnější výstupy?

Studie ukázala dvě cesty: zvýšit parametr „teplota“ (temperature), který řídí míru náhodnosti odpovědí, a chytře formulovat prompt — například instrukcí, ať model staví na odlišné etymologii slov. Kvalita výstupu tedy závisí hlavně na tom, jak nástroj nastavíte a zadáte.

Zdroje: Bellemare-Pépin, Lespinasse et al., „Divergent creativity in humans and large language models“, Scientific Reports (2026); Université de Montréal — tisková zpráva; SingularityHub.